Historie Husí Lhoty

Přesný datum založení obce Husí Lhota není doloženy existence vodních tvrzí.

Předpokládá se, že Husí Lhota vznikla ve stejném období jako obce Mravinná Lhota (dnes obec Dlouhá Lhota), Malá Lhota, Písková Lhota a Rytířova Lhota. Vznikly v téže době, kdy dosud neplodná půda byla propůjčena novým osadníkům, kteří po určitou, dříve smluvenou lhůtu neplatili za propůjčení půdy. Po uplynutí lhůty odváděli vrchnosti určitý úrok/naturální dávku. Bývaly to obyčejně slepice, vejce a někdy i husy. Snad taková naturální dávka vedle úroků v penězích dala přívlastek naší obci.

Zakládajícím stavením obce byl „Poplužní dvůr“, který přináležel Markvartu Fričkovi z Daliměřic, který obýval vodní tvrz ve Valenovicích (dnes obec Valy). Od roku 1498 byla po svolení pána Šimona Dalibora z Vodic prodána obec Husí Lhota i se statky pod správu panství města Mladá Boleslav. V poručení města Mladá Boleslav setrvala až do doby zrušení roboty.

V období třicetileté války, roku 1644, byl v naší obci ubytován generál švédského vojska Don Baltazar i se svým štábem – obec byla vyrabována a obyvatelé se ukrývali v lese. Při ústupu švédských vojsk byla obec Husí lhota ( stejně jako obce Plazy, Kolomuty, Stakory a Úhelnice) zcela vypálena.

Obr3

V roce 1823 byla na návsi obce z finančního zajištění občanů Husí Lhoty a Jana Tichého vystavěna kaple sv. Anny. Nad vchodem do kaple byl vytesán nápis: „Společenstvo zdejšího sousedstva s pomocí boží nákladem svým tuto kapli postaviti dala roku 1823“ Kaple byla poté roku 1908 rozšířena a nápis nad vchodem byl do skromnější podoby upraven: „Zbudováno 1823, rozšířeno 1908“V těsném sousedství kaple sv. Anny byla roku 1862 ze stejného způsobu financování jako kaple, postavena zvonice, která v nezměněné podobě stojí dodnes. V roce 1849 byla postavena v obci Husí Lhota myslivna a dva statky, které stojí dodnes. Myslivna stála na místě dnešního č.p. 3., v té době ještě lesy dosahovaly ze severní strany až k obecním stavením.

1. světová válka zasáhla do života v Husí Lhotě velmi krutým způsobem, naprostá většina mužů z Husí Lhoty byla nasazena do bojů. V období války nastal úpadek hospodářského a kulturního dění v obci.

V roce 1926 – 1928 byla vybudována nákladem 1. 555. 00,- Kč meliorace v okolních polích se svodem do melioračního potoku vedoucím středem vesnice. Tento potok měl vydlážděné dno, což v konečném efektu velice zvelebilo obec. Tato činnost byla již prováděna po katastrálním rozdělení obcí Husí Lhota a Úhelnice. Katastrální rozdělení znamenalo pro Husí Lhotu velký hospodářský rozmach a pro Úhelnici naprostý úpadek. .

V roce 1938 byla zastupitelstvem Husí Lhoty na základě příkazu vyšší instance z Mladé Boleslavi vyhlášena úplná mobilizace obyvatelstva a byla uvolněna částka 4. 000.000,- Kč z obecního rozpočtu na obranu státu. 30.září 1938 po „Mnichovské zradě“ byla mobilizace zrušena, byl vydán zákaz konání veřejných zábav a bálů. Místní ochotnické divadlo smělo nadále hrát, ale činnost skupiny byla podrobena přísné kontrole

V období 2. světové války k žádným významnějším bojům v okolí Husí Lhoty nedošlo. Místní však byli i přes přísný zákaz nacistů, nápomocni zajatcům, kteří konvojem procházeli obcí.

V roce 1948 v důsledku vítězství dělnické třídy byli odvoláni zastupitelé obce Husí Lhota: Josef Šrajer č. p. 26; František Kryštofek; Alois Rakušan; Josef Pokorný; Václav Novotný a Václav Nohýnek. Do obce byla přivedena telefonní přípojka – veřejná telefonní stanice v hostinci u Čejků.

1950 – první výskyt mandelinky bramborové – zavedeny hledací dny obyvatelstva a žactva. Socializace zemědělství nebyla dosud provedena z důvodu nezájmu obyvatelů. JZD Husí Lhota bylo založeno o dva roky později. .
Do roku 1990 obec pod správou střediskové obce Březno, JZD Husí Lhota bylo sloučeno pod správu JZD Březno. V katastru obce Husí Lhota byl vybudován v zkušební polygon firmy Škoda a Výzkumného ústavu silniční dopravy a vozidel. Byla provedena stavební úprava požární nádrže a část melioračního potoka byla zatrubněna. Byla vystavěna nová požární zbrojnice, sušák na požární hadice příhradové konstrukce…

Obr1

Mapa z 19. století a z roku 2006

Obr2